Příjem z brigády nebo vedlejšího pracovního poměru: kdy ho banka uzná pro hypotéku

Banka příjem z brigády nebo vedlejšího pracovního poměru uzná, pokud trvá minimálně 6 až 12 měsíců, je pravidelný, doložitelný výplatními páskami nebo potvrzením zaměstnavatele a klient v něm pokračuje i v době podání žádosti o hypotéku. U jednorázových brigád na dohodu o provedení práce je uznání spíše výjimkou než pravidlem.

Vedlejší příjem umí být rozdílem mezi tím, zda vám banka schválí požadovanou výši úvěru, nebo vás pošle hledat levnější nemovitost. Problém je, že ne každý přivýdělek se počítá stejně a banky mají v tomto ohledu poměrně přísná, byť ne úplně jednotná pravidla. Pojďme se podívat, co přesně rozhoduje o tom, zda vám peníze z brigády nebo druhého zaměstnání pomůžou, nebo zůstanou bance lhostejné.

Proč banky vedlejší příjmy prověřují tak pečlivě

Hypotéka je dlouhodobý závazek na 20 až 30 let a banka potřebuje mít jistotu, že splátky ustojíte i v horizontu několika let dopředu. Hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou je pro ni bezpečný signál stability. Brigáda nebo vedlejší úvazek naopak nese riziko, že zítra skončí, firma se dohodu rozhodne neprodloužit, nebo si klient přivýdělek jednoduše přestane brát. Proto banka u těchto příjmů hledá důkazy o tom, že se nejedná o náhodný jev, ale o dlouhodobě fungující zdroj peněz.

Rozdíl mezi DPP, DPČ a druhým pracovním poměrem

Z pohledu banky není brigáda jako brigáda. Zásadně záleží na typu smluvního vztahu:

• Dohoda o provedení práce (DPP) – banky ji berou nejskeptičtěji. Jde o nárazovou spolupráci s nízkou právní ochranou zaměstnance, kterou lze ukončit prakticky ze dne na den. Většina bank ji do příjmu buď nezapočítává vůbec, nebo jen s velkou rezervou.
• Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – o něco stabilnější forma, protože umožňuje pravidelnou spolupráci v delším horizontu. Pokud trvá déle než rok a příjem je pravidelný, řada bank ji už do hodnocení bonity zahrne, byť často jen částečně.
• Druhý hlavní pracovní poměr (souběžný HPP) – tedy klasická pracovní smlouva u druhého zaměstnavatele na částečný nebo plný úvazek – má z vedlejších příjmů nejlepší postavení. Chová se podobně jako běžný plat, pokud trvá dostatečně dlouho.

Podmínky, které musí vedlejší příjem splnit

Napříč bankami se opakují čtyři základní požadavky, které rozhodují o tom, zda se přivýdělek do žádosti vůbec dostane.

Délka trvání příjmu

Standardem je doložení příjmu za posledních 6 až 12 měsíců zpětně, u některých bank i 24 měsíců. Čím déle brigáda nebo vedlejší úvazek trvá, tím větší je šance na jeho plné uznání. Pokud jste začali brigádničit před měsícem, banka to prakticky vždy odmítne zohlednit – nemá se o co opřít.

Pravidelnost a výše příjmu

Ideální je, když částka na výplatní pásce kolísá jen minimálně a nejde o jednorázovou odměnu. Banka si obvykle spočítá průměr za sledované období a s tímto průměrem dál pracuje. Pokud jeden měsíc vyděláte 2 000 Kč a druhý 15 000 Kč, bude to hodnoceno jako nestabilní a spíše se do výpočtu nezapočítá vůbec, nebo jen minimální částkou.

Pokračování příjmu do budoucna

Klíčové je, aby vedlejší pracovní poměr trval i v době podání žádosti a ideálně i po vyplacení hypotéky. Pokud dohoda skončila měsíc před žádostí, banka ji nezapočítá, i kdyby předtím trvala tři roky.

Doložitelnost

Příjem musíte umět prokázat stejně jako u hlavního zaměstnání – výplatními páskami, potvrzením o příjmu od zaměstnavatele, případně výpisem z bankovního účtu, kam chodí odměna. Bez papírové stopy banka s příjmem nepočítá, byť by šlo o poctivě vydělané peníze.

Jak banka reálně počítá výši vedlejšího příjmu

Většina bank nezapočítá vedlejší příjem v plné výši, ale aplikuje na něj takzvaný diskont, tedy procentuální krácení kvůli vyššímu riziku. Běžně se pohybuje mezi 50 a 100 procenty uznané částky v závislosti na typu smlouvy a délce trvání.

Příklad: Pokud máte hlavní pracovní poměr s čistým příjmem 38 000 Kč měsíčně a k tomu brigádu na DPČ, ze které vám chodí v průměru 6 000 Kč měsíčně po dobu 14 měsíců, banka může tento vedlejší příjem uznat třeba v 70% výši, tedy 4 200 Kč. Do celkové bonity se tak nezapočítá 44 000 Kč, ale 42 200 Kč. Rozdíl nemusí vypadat dramaticky, ale u vyšších částek nebo u kombinace více vedlejších příjmů dokáže ovlivnit maximální výši úvěru o statisíce korun.

Konkrétní modelová situace

Paní Nováková má hlavní úvazek s čistým příjmem 32 000 Kč a druhým rokem si přivydělává jako lektorka jazyků na DPČ, kde vydělá v průměru 8 000 Kč měsíčně. Banka jí po doložení výplatních pásek za posledních 18 měsíců uznala vedlejší příjem v plné výši, protože šlo o dlouhodobě stabilní a doložitelnou částku. Její celková bonita tak vzrostla o 8 000 Kč měsíčně, což jí umožnilo získat hypotéku o zhruba 1,5 milionu korun vyšší, než kdyby se počítal pouze hlavní plat.

Kdy banka příjem z brigády neuzná vůbec

Existuje několik typických situací, kdy je marné vedlejší příjem do žádosti vůbec uvádět:

• Brigáda trvá kratší dobu než 3 až 6 měsíců.
• Jde o jednorázovou nebo sezónní práci bez pravidelnosti (např. brigáda na Vánoce nebo letní sezónu).
• Příjem není doložitelný oficiálním dokladem, jde o platbu „na ruku“.
• Dohoda skončila před podáním žádosti a nepokračuje.
• Výše příjmu extrémně kolísá měsíc od měsíce bez jasného vzorce.

V těchto případech je lepší s vedlejším příjmem v kalkulaci vůbec nepočítat a raději hledat jiné cesty, jak bonitu navýšit – například přizváním spolužadatele nebo prodloužením splatnosti úvěru.

Vedlejší činnost jako OSVČ

Pokud si přivyděláváte jako OSVČ vedle zaměstnání, banka bude chtít daňové přiznání minimálně za jedno, spíše však za dvě poslední zdaňovací období. Počítá se čistý zisk po odečtení výdajů, nikoli obrat. U vedlejší podnikatelské činnosti banky bývají konzervativnější než u hlavního podnikání a často žádají doložení, že příjem není jednorázový, například pomocí výpisu z účtu za aktuální rok.

Jak zvýšit šanci, že banka vedlejší příjem uzná

Pokud plánujete žádat o hypotéku a víte, že budete potřebovat každou korunu bonity, vyplatí se na to myslet dostatečně dopředu:

• Uzavřete brigádu formou DPČ místo DPP, pokud je to možné – má lepší vyjednávací pozici u bank.
• Udržujte vedlejší příjem pravidelný, ideálně stejnou nebo podobnou částku každý měsíc.
• Archivujte si všechny výplatní pásky a potvrzení o příjmu, ať je máte po ruce při žádosti.
• Nepřerušujte spolupráci těsně před podáním žádosti – ideálně by měla trvat i v následujících měsících.
• Než začnete jednat s bankou, ověřte si u více institucí, jak konkrétně váš typ příjmu posuzují – pravidla se mezi bankami liší.

Shrnutí na závěr

Vedlejší příjem může hypotéku zásadně vylepšit, ale jen pokud splňuje podmínky stability, délky trvání a doložitelnosti. Nejlépe jsou na tom klasické souběžné pracovní poměry a dlouhodobé DPČ, naopak nárazové brigády na DPP banky do bonity prakticky nepočítají. Než se pustíte do žádosti, vyplatí se vědět přesně, s jakou částí svého přivýdělku můžete v konkrétní bance počítat.

Chcete si spočítat, jak by vedlejší příjem ovlivnil výši vaší splátky a maximální možnou hypotéku? Vyzkoušejte kalkulačku v horní části stránky, kde si za pár minut zadáte reálná čísla a uvidíte konkrétní výsledek. Pokud si nejste jistí, jak váš konkrétní typ přivýdělku banky posoudí, domluvte si nezávaznou konzultaci s finančním poradcem Markem Pongó, který vám s ohledem na vaši situaci doporučí banku, kde máte největší šanci na schválení a nejvýhodnější podmínky.